Na čerpací stanici vidí všichni řidiči stejnou cenu za litr daného paliva. Neznamená to ale, že její změnu pocítí stejně. Pro domácí rozpočet je důležité také to, kolik litrů člověk za měsíc skutečně spotřebuje. Představme si dva sousedy. Jeden bydlí pět kilometrů od práce a autem jezdí jen ve všední dny. Druhý musí pravidelně překonávat podstatně delší trasu. Pokud jezdí podobným autem za podobných podmínek, druhý soused zpravidla spotřebuje za měsíc víc paliva. Když pak cena litru vzroste, připlatí si v korunách více, i když oba tankují u stejného stojanu. Výpočet je jednoduchý: změnu ceny za litr vynásobíme počtem litrů, které za dané období spotřebujeme. Při zdražení o jednu korunu za litr znamená spotřeba padesáti litrů výdaj navíc padesát korun. Při spotřebě sto padesáti litrů je to sto padesát korun. Tento příklad počítá se stejnou spotřebou jako před zdražením; v praxi mohou lidé počet jízd nebo způsob dopravy změnit. Samotná vzdálenost do práce také není všechno. Záleží na spotřebě auta, dopravě na trase i na tom, zda člověk autem vozí děti nebo jezdí za prací nepravidelně. Někdo může přesednout na veřejnou dopravu, jiný takovou možnost nemá. Proto může stejná změna ceny citelněji zasáhnout člověka, který musí denně dojíždět, než toho, kdo auto používá jen občas. Chcete-li zjistit, co změna cen znamená právě pro vaše výdaje, podívejte se vedle ceny na stojanu i na počet litrů natankovaných za běžný měsíc. Ten pomůže převést zprávu o zdražení na konkrétní částku v korunách.